hearder.png
stin.jpg

Z vývojového hlediska, je považován za nejideálnější věk nástupu dítěte do mateřské školy třetí rok jeho život, ale i to je individuální. O jeho nástupu do mateřské školy by se mělo uvažovat v době, kdy dítě začíná vyhledávat nové podněty, činnosti, ale také nové kamarády. Jak dlouho se však dítě bude přizpůsobovat novým podmínkám, a jak bude toto období adaptace probíhat, je u každého dítěte různé.

 

Proto doporučujeme následující kroky k postupné adaptaci.

Příprava na pobyt v mateřské škole - na tento důležitý krok se připravujte společně s dítětem (např. společně nakupujte nové tepláky, bačkůrky, pyžamo). Nechte dítě vybrat jednu ze svých oblíbených hraček / plyšáků, kterou si vezme jako doprovod do mateřské školy.

Odloučení od rodiny - je většinou největším problémem, se kterým se musí téměř každé nové dítě vyrovnat. I toto odloučení lze však trénovat (např. pobytem u prarodičů, tety, dobré kamarádky). Čím více pozitivních zážitků s tímto krátkým odloučením bude dítě mít, tím lépe se vyrovná s tím, že po odloučení přichází opět shledání.

Adaptace na nové prostředí a kolektiv - dítě se začleňuje do nové skupiny dětí, které nezná. Aby se dítě nebálo nových kolektivů, využívejte co nejvíce příležitosti chodit se svým dítětem mezi ostatní děti. Vhodné je navštěvovat např. plavání či společná cvičení maminek s dětmi, ale i dětská hřiště.

Ranní loučení - do mateřské školy choďte vždy včas, aby převlékání do třídy proběhlo v klidu, bez emocí a neustálého napomínání, že Vás dítě zdržuje. Vysvětlete mu, kdy a kdo si ho ten den vyzvedne. Před vstupem do třídy upozorněte dítě na přivítání s ostatními dětmi a paní učitelkou. Loučení ve třídě již NEPROTAHUJTE! Věřte tomu, že naprostá většina dětí, a to i těch, které vypadají, že se pláčem zalknou, se uklidní hned, jak se za Vámi zavřou dveře. Když to bude vážnější, paní učitelky Vás o tom budou jistě informovat. Prosím, dejte na jejich rady.

Pravidelná docházka – je pro dítě velmi důležitá. Narušení tohoto stereotypu bývá pro každé dítě velmi psychicky náročné. Školka jednou týdně nemá smysl. Pokud si dítě zvykne, že do mateřské školy chodí od pondělí do pátku a o víkendu je doma, nelze ho jen tak bezdůvodně z tohoto koloběhu vytrhnout. Pouze mu to škodí.

Sebeobsluha - dítěti ulehčíte pobyt v MŠ, pokud ho povedete k jeho samostatnosti a postupnému zvládání jeho sebeobsluhy. Podporujte u dětí potřebné dovednosti sebeobsluhy (při toaletě, hygieně, stravování, oblékání a obouvání). Dávejte jim volnější věci, se kterými bude lehčí manipulace (úzká pyžama a trička pouze podporují jejich pláč). Poukazujte na věci, které mají na sobě. Snáze si je pak zapamatují. Pomáhejte dětem s oblékáním pouze jednoduchými pokyny- např. „Sundej si tepláčky. Ukliď si boty.“ Ukazujte mu, kam jeho věci v šatně ukládáte. Pokud to zvládne, nechte jej, aby si své věci uložilo samo. Samostatnost platí i při stolování. nekrmte dítě, dítě učte u jídla sedět u stolu, učte ho jíst lžící, popř. pokud je hodně šikovné, tak už i příborem – nebojte se nepořádku, který vás asi ze začátku nemine, nedávejte mu pít z dudlíku nebo dětského hrnečku  s „násoskou“.

Pobyt venku -  omezte vození dětí v kočárcích, či v autech. Snažte se seznámit děti se samostatným pohybem v přírodním prostředí, choďte na procházky, aby si dítě na tuto činnost zvyklo.

Odpočinek - učte děti po hlavním jídle odpočívat, dopolední pobyt v mateřské škole je pro děti opravdu náročný. Děti jsou unavené, proto potřebují regenerovat a nabýt síly. Zklidnit nervovou soustavu  potřebují především i děti s ADHD, či děti hyperaktivní.

Rozhovory o dění v mateřské škole - ptejte se svých dětí, co v průběhu dne prožilo, s čím si hrálo, jaké má kamarády, co jedlo…. Je to důležité pro upevnění vztahu k mateřské škole, ale také k prohloubení vztahu mezi Vámi a dítětem.  Dítě má samo radost z toho, že svůj pobyt v mateřské škole zvládá a je za to také chváleno.

Nevyhrožovat - Dítě by nemělo vnímat mateřskou školu negativně, aby si nevytvářelo zbytečnou bariéru. O mateřské škole doma mluvte hezky. „Nestrašte“ své dítě námi (např. „počkej, až budeš ve školce…..!“). Dítě by se mohlo bát zbytečně už předem. Ujistěte dítě, že u nás není „odloženo“, ale že mu tady bude dobře.

Někdy se stane, že dítě začne chodit do školky bez problémů. To ale ještě neznamená, že nemůže přijít plačtivé období. Často se totiž stává, že tyto děti začnou bezdůvodně – třeba po týdnu, nebo i měsíci plakat a odmítat školku, aniž by jim někdo ublížil, či se stalo něco zlomového. Prostě najednou přijde stesk, který však časem odejde zrovna tak nečekaně, jako přišel.

Stává se taky, že při vší naší snaze, je dítě tak fixované na své rodině, že se přechod k osamostatnění  zdá, jako nepřekonatelný problém. Nezoufejte, chce to prostě jen vydržet, nevysílat na své uplakané dítě smutné pohledy (tím vše jen zhoršíte), ale jen krátce vysvětlete, že musíte do práce a ono do školky a že až bude víkend, vše si vynahradíte.